K VYŠETŘENÍ PŘIJÍMÁME PACIENTY POUZE PO PŘEDCHOZÍ TELEFONICKÉ DOHODĚ.

• PROVOZNĚ JE NUTNÉ ODDĚLOVAT PACIENTY INFEKČNÍ A NEINFEKČNÍ
• Pacienty žádáme o respektování objednaného času.
• Pacienty s příznaky respiračního onemocnění žádáme o používání respirátoru
• V čekárně je možná přítomnost pouze tří osob.
• Prosím využívejte naší webové stránky ordinace k vyřízení neakutních potřeb – objednání receptů, výpisů ze zdravotní dokumentace, inkontinenční pomůcek apod. 

Od 1.1.2026 došlo k zásadní změně náplně preventivní prohlídky zejména v oblasti rozsahu laboratorních vyšetření ve snaze mnohem dříve zachytit rizikové faktory kardiovaskulárních, metabolických a ledvinných vyšetření. Tato zdařilá změna ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven dává preventivním prohlídkám mnohem větší smysl. Od 1.1.2026 pacienti ve věku 45-61 let mohou mít preventivní oční vyšetření ve 4 letých intervalech u očního specialisty.

Screening rakoviny tlustého střeva

Zdravotní pojišťovny nově hradí test na skryté krvácení do stolice (TOKS) každé dva roky již od 45 let do 74 let (+364 dny). Věk byl snížen za původních 50let na 45 let, nově byla naopak zavedena horní věková hranice. Starší 75let mohou realizovat test formou samoplátce. Alternativou TOKS je screeningová kolonoskopie.

Screening rakoviny prostaty

Od 1.1.2024 je hrazen screening (vyhledávání) rakoviny prostaty. Tento nádor patří mezi nejčastější zhoubné nádory u mužů. Řada studií prokazuje zásadní význam stanovení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) pro včasné odhalení tohoto onemocnění a snížení úmrtnosti u mužů, u kterých byl proveden odběr PSA.

Cílovou skupinou jsou muži ve věku ve věku 50–69 let (+364 dní). Byť je program cílen zejména na tuto věkovou skupinu, lze obdobně postupovat i u mužů v dobré kondici nad 70 let věku. V případě, že se karcinom prostaty vyskytuje u příbuzných v přímé linii (otec, syn), je vhodné screening zahájit už ve 45 letech.

Screening aneurysmatu abdominální aorty (rozšíření břišní aorty) se provádí u mužů ve věku 65-68 let. Přirozeným průběhem aneurysmat břišní aorty je pozvolný bezpříznakový růst jejich velikosti s rizikem prasknutí. Spolehlivou diagnostikou je ultrazvukové vyšetření. U těch, jejichž aorta měří 3 a více cm, bude zahájena dispenzarizace a příslušná konzervativní léčba v nejbližším Kardiovaskulárním centru.

Program časného záchytu rakoviny plic

Je určen pro pacienty ve věku 55-74 let, aktivní či bývalé kuřáky, kteří vykouřili 20 a více balíčkoroků (počet vykouřených cigaret denně/20 x počet let kouření = počet balíčkoroků). Zájemci o program dostanou žádanku na vyšetření u plicního lékaře, kde bude mj. provedeno nízkodávkové CT vyšetření plic. Další postup závisí na CT nálezu. Při negativním nálezu kontrolní CT za 1 nebo 2 roky.

Program časného záchytu osteoporózy

Zdravotními pojišťovnami hradí denzitometrii (vyšetření kostní hustoty) v rámci  Programu časného záchytu osteoporózy („prořídnutí kostí“). Každá druhá žena a pátý muž nad 50 let utrpí osteoporotickou zlomeninu. Pro nepřítomnost příznaků se o osteoporóze mluví jako o tichém zloději, a nezřídka prvním projevem osteoporozy je až zlomenina. Pro koho je program určen?

• ženě ve věku > 60 let je doporučena denzitometrie
• žena rok po menopauze, resp. do 59 let, vyplní dotazník FRAX a za ákladě jeho výsledku může být doporučena denzitometrie
• muži ve věku >70 let je doporučena denzitometrie
• muž ve věku 65-70 let vyplní dotazník FRAX a na základě jeho výsledku může být doporučena denzitometrie

ZÁKLADNÍ INFORMACE, KTERÉ JE VHODNÉ ZNÁT PŘI KONTAKTU ZDRAVOTNÍCH ZAŘÍZENÍ

Ošetřujícím lékařem může být registrující praktický lékař či ambulantní specialista. Pro jednu diagnózu může být pouze jeden ošetřující lékař.

VYSTAVENÍ NESCHOPENKY: Neschopenku vystavuje jakýkoliv lékař, který zjistí nemoc či stav omezující schopnost pracovat.  Pokud ambulantní specialista zjistí takový zdravotní stav pacienta, je povinen pacientovi neschopenku vystavit. Z této povinnosti jsou vyňata pouze zařízení záchranné a pohotovostní služby. 

Situace (bohužel časté), kdy přijde do ordinace praktika nemocný pacient nebo jeho příbuzný s žádostí o vystavení neschopenky „cestou praktického lékaře“ od jiného lékaře než záchranky či pohotovosti, je tedy v rozporu se zákonem a může být (stejně jako odmítnutí vést v evidenci pracovní neschopnosti pacienta ošetřujícím lékařem) důvodem sankcí.  Není přípustné, aby pacienta léčil ambulantní specialista a pracovní neschopnost vedl praktický lékař.

PŘEDPIS LÉKŮ: Ošetřující lékař předepisuje lékaře na onemocnění, pro nějž má pacienta v péči.

ŽÁDANKA NA VYŠETŘENÍ: Platí totéž jako u léků. Předepisuje lékař, který je pro dané onemocnění ošetřujícím lékařem.

Registrující praktický lékař je povinen doporučení (žádanku) vystavit jen v případech, kdy sám na základě svého rozhodnutí poskytnutí specializované péče požaduje. Pokud se pacient rozhodne navštívit libovolného ambulantního specialistu, má na to právo. Praktický ani jiný lékař nemůže poskytnutí zdravotní služby podmiňovat žádankou.

KDO „PÍŠE LÁZNĚ“? Novelizace vyhlášky č.2/2015 Sb. přinesla významné zjednodušení podávání návrhu na lázeňskou péči. Kdo tedy píše lázně:

• Ambulantní specialista: pokud Vám specialista doporučí lázně, může Vám rovnou napsat návrh na lázeňskou péči. To je nejjednodušší cesta.
• Sám pacient: pokud specialista napíše jen doporučení, nevystaví návrh na lázně a jen odešle pacienta k praktikovi, pak Vám předáme Výpis ze zdravotní dokumentace. Návrh na lázně pak podává sám pacient své zdravotní pojišťovně.

PŘÍKAZ KE ZDRAVOTNÍMU TRANSPORTU: Příkaz k transportu TAM vždy vystavuje lékař ordinace, který pacienta někam odesílá nebo si pacienta zve ke kontrole. Příkaz na cestu ZPĚT lékař ordinace, v níž bylo vyšetření provedeno. U plánovaného kontrolního vyšetření vypisuje příkaz ke zdravotnímu transportu ošetřující lékař zdravotnického zařízení, které o kontrole rozhodlo.

OŠETŘOVNÉ: Návrh na krátkodobé ošetřovné vystavuje ošetřující lékař pacienta. Návrh na dlouhodobé ošetřovné vypisuje ošetřující lékař v nemocnici. Novelou zákona je nyní umožněno i vystavení dlouhodobého ošetřovného i u nehospitalizovaných pacientů „v neléčitelném stavu“.